Hlavně si krýt záda

Vstávačka před čtvrtou po dvou a půl hodinách spánku. Třicetiminutová jízda Uberem s šíleným arabským řidičem, který se mi neustále omlouval, že se jeho auto „zrovna před touhle jízdou“ nějak pokazilo (motor začal ukrutně řvát při každé zastávce na světlech). Hodinu a půl trvající let do Frankfurtu a pak výživné pětihodinové čekání na přestup. Už během toho mé pozadí zažívalo období středověku, a pomyšlení na dalších víc než deset hodin v letadle ve mě vyvolávalo lehce úzkostné stavy.

Přežil jsem. Na imigračním to šlo docela hladce, za necelou hoďku držím v ruce vízum a mám právo vstoupit na posvátnou kanadskou půdu. Jízda ve SkyTrain (místní „nadzemní“ metro) z letiště ve mě ale vyvolává obavy, jestli jsem se místo Vancouveru neocitl někde v Šanghaji. Devadesát procent pasažérů totiž tvoří Asiati. Podobné rozložení sil samozřejmě najdete i v Praze na Staromáku, ale tady nejde o turisty. V Downtownu už to začíná být rozličnější, řeči o multikulturním Vancouveru nejsou plané. Zvlášť Davie street, po které si to šineme, hraje duhovými barvami – jde o ráj LGBT komunity.

Už jízda autobusem naznačuje, že jsou tady všichni mnohem víc „v chillu“. Bus zastavuje prakticky na každém bloku, znamení řidiči (v našem případě řidičce) se dává zataháním za kabely zavěšené kolem oken. Nikdo se na vás netlačí a nabyl jsem dojem, že pokud člověk stojící u dveří neuhne, vystupující radši počká na další zastávku, než aby ho obtěžoval. Samozřejmostí je řidiči při vystoupení poděkovat.

S parťákem Jardou dorážíme k obrovské třicetipatrové budově na pobřeží Downtownu, kde bychom měli na pár nocí přespat u couchsurfera Davida. Ve výtahu na nás čeká dalších pět týpků – tři z Rakouska, jeden z Německa, a jeden krajan z Čech. Trošku vyjeveně se seznamujeme, protože jsme úplně nepočítali, že nás bude tolik. Třeba má velký být, doufal jsem.

Nemá. „Tak jo boys, tady kolem zdi si můžete poskládat bágly. Tady je kuchyň spojená s obývákem, kde budete spát,“ oznamuje nám David. Jsme v posledním patře, takže máme spektakulární výhled na oceán, ale i tak mě představa sedmi týpků v jedné cimře moc nevzrušuje. Moje lehké rozlazení ale vzápětí mizí, když začne z ledničky tahat piva. Pivko po náročném letu bodne. Pivko vždycky bodne. „Doufám, že jste ready na party, čekali jsme kvůli tomu na vás,“ praví náš hostitel a prakticky nám nedává na výběr. Posledních osmačtyřicet hodin jsem pořádně nespal a nejradši bych to zalomil, ale David nerad nechává své hosty doma kvůli spolubydlícímu.

DSC_0301.jpg

Výhled z Davidova bytu

Už způsob mluvy a pohyby lehce naznačují, že David, který do Kanady přišel v šesti letech z Taiwanu, je pravděpodobně čtyřprocentní. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nás jako první věc nevzal do sportovního klubu, jehož je členem, konkrétně do vířivky. „Ok kluci, tady máte trenýrky a ručníky, jdem do sprchy a pak do vířivky, ať si trochu po cestě odfrknete,“ vytahuje bágl plný různě barevných plavek. Všichni na sebe čumíme s „WTF?“ výrazem, ale neodvážíme se odporovat. Ve sprše si pro jistotu kryju záda.

Vířivka nakonec po úmorné cestě není zas až tak špatná. Mnohem horší pro mě je, že borci chtějí jít kalit, na což absolutně nemám sílu. I tak se ale spolu s ostatníma ocitám v klubu Celebrities, který pro mě v danou chvíli zhmotňuje noční můru. Narvaná diskárna, věkový průměr osazenstva kolem dvaceti let. Hnus, zvlášť pokud jste střízliví. Naštěstí má tato úterní studentská party i jedno velké pozitivum – levný chlast. Malý long island za bratru tři doláče (cca 50 korun), to není ani v Praze. Začínáme to do sebe sypat, abychom to přežili. Zpočátku lehce odtažitý David kolem jedenácté prakticky jen stojí u baru a kupuje jedno kolo za druhým. Začíná být slušně v ráži, ale kupodivu na nikoho nic nezkouší. Kolem druhé ráno už chceme jít konečně domů, ale nemůžeme ho najít. Půl hodinová detektivní práce vyústí ve zjištění, že už je ve svém příbytku. Ráno se probouzí o 200 dolarů chudší a taky bez karty, kterou ztratil. Welcome to Canada!

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s